True crime je v Česku jeden z nejposlouchanějších podcastových žánrů a nabídka kvalitních pořadů každým rokem roste. Ať už vás fascinuje psychologie pachatelů, precizní detektivní práce nebo příběhy, které média nikdy pořádně nepopsala, pro každý vkus se najde to pravé. Tady je přehled těch, které stojí za váš čas.
Opravdové zločiny
Podcast Lucie Bechynkové a Báry Krčmové patří na české scéně k průkopníkům žánru a dodnes zůstává jeho nepřekonané měřítko. Autorky rozebírají případy z celého světa s kombinací detailní přípravy, černého humoru a upřímného přístupu. Podcast vychází od roku 2020 a za tu dobu nasbíral stovky epizod i obrovskou fanouškovskou základnu. V anketě Podcast roku zvítězily čtyřikrát v řadě, naposledy v roce 2025, kdy získaly téměř 90 000 hlasů a staly se absolutními vítězkami napříč všemi kategoriemi. Pro ty, kdo chtějí víc, existuje prémiový obsah přes Spotify nebo vlastní platformu.
Krimi příběhy
Za největším true crime YouTube kanálem v Česku stojí jediná žena, Stanislava Veselá, která podcast buduje od základů sama a pravidelně vydává nové epizody. Jejím poznávacím znamením je hloubkový přístup k psychologii pachatelů. Nestačí jí popsat, co se stalo. Každý případ zasazuje do širšího kontextu dětství, zázemí a osobnosti pachatele, přičemž epizody doplňuje o obrazový materiál a fotografie z případů. Výsledkem jsou díly, které nejsou jen krimi vyprávěním, ale skutečnou sondou do lidské mysli. Kanál má přes 187 tisíc odběratelů na YouTube a podcast vychází týdně s bonusovým obsahem na platformě Herohero.
Kriminálka Mirka Vaňury
Jeden z nejposlouchanějších českých podcastů vůbec, a to nejen v kategorii true crime. Mirek Vaňura ve spolupráci s Českým rozhlasem zpracovává skutečné české detektivní případy po roce 1989 v produkci, která se kvalitou blíží rozhlasové hře. Každý díl je precizně dramatizovaný, doplněný o komentáře skutečných kriminalistů a autentické zvukové záznamy. Podcast pravidelně obsazuje přední místa v žebříčcích a je dostupný zdarma přes aplikaci mujRozhlas i na Spotify.
Hlasy zločinu
Videopodcast CNN Prima NEWS, který stojí trochu mimo klasický podcastový formát. Václav Janata a Jakub Kvasnička v něm zpracovávají nejzávažnější české kriminální případy, vyřešené i ty, které dodnes nemají odpověď. Každý díl kombinuje detailní rekonstrukci případu s dokumentárním přístupem a záběry z míst činu. Právě videoformát přidává další rozměr, který samotné audio nemůže nabídnout. Podcast vychází týdně na Spotify i YouTube a za necelé tři roky existence nasbíral přes sto epizod.
Historie českého zločinu
Produkce Českého rozhlasu Dvojka, která se pohybuje na pomezí dokumentu a rozhlasové hry. Každý díl je inscenovaný jako detektivka s odborným komentářem a mapuje skutečné kriminální případy od 19. století až po současnost. Podcast se v anketě Podcast roku umístil v top 10 v kategorii veřejnoprávních podcastů a je dostupný zdarma.
V černém
Kratší a méně známý, ale velmi dobře zpracovaný podcast, kde autor rozebírá skutečné české kriminální případy přímo z rozsudků soudů. Každá epizoda věnuje pozornost dvěma případům a vysvětluje, co se stalo, jak probíhal soudní proces a jaký padl rozsudek. Pro ty, kdo chtějí pochopit, jak funguje český právní systém v praxi, jde o jeden z nejinformativnějších pořadů.
Zloději životů
Podcast redakce Novinek, kde skuteční čeští kriminalisté vzpomínají na případy, které jim i po letech zůstávají v paměti. Formát je přímý a autentický, bez dramatizace a přehnaných efektů. Právě proto působí tak silně. Posluchač slyší příběh přímo od člověka, který ho prožil, a to je zkušenost, kterou jiný formát nedá. Nové epizody od konce roku 2025 nevycházejí, ale archiv čítá 53 dílů, které stojí za pozornost a jsou volně dostupné.
Proč nás true crime tak táhne
Česká podcastová scéna v žánru true crime výrazně vyspěla. Zatímco první pořady stavěly hlavně na šoku a drastických detailech, ty dnešní kladou důraz na empatii k obětem, odborný přístup a zodpovědné zpracování citlivých témat. Právě proto si true crime podcasty drží tak silnou posluchačskou základnu napříč věkovými skupinami. Nejde o voyeurismus, ale o fascinaci tím, jak funguje lidská mysl na hranicích toho, co je přijatelné.