Znojmo – Dva případy internetového podvodu řeší policisté na Znojemsku. Žena přišla o více než dvě stě tisíc korun za necelé dvě hodiny, muž postupně ztratil přes sto tisíc za rok.

Stačilo zvednout telefon a důvěřivě naslouchat. Žena v čerstvém důchodovém věku ze Znojemska si jednoho dne vyslechla na první poslech přesvědčivý příběh o tom, že její bankovní účet je údajně v ohrožení. Na druhém konci linky se ozývaly hlasy dvou mužů. Jeden se představil jako policista, druhý tvrdil, že pracuje v bezpečnostním oddělení její banky. Společně vykreslili obraz akutního nebezpečí, podle kterého se neznámí pachatelé pokoušeli na její účet zřídit půjčku a následně ho vybrat.

Žena, zaskočená a vystrašená z možné ztráty úspor, se rozhodla jednat rychle. Podle pokynů volajících postupně převedla více než dvě stě tisíc korun na údajně zabezpečený účet, který jí podvodníci nadiktovali. Celá operace zabrala necelé dvě hodiny. Jakmile peníze dorazily na účet podvodníků, oba muži se odmlčeli a veškerá komunikace utichla. Žena teprve poté pochopila, že žádné ohrožení účtu nikdy neexistovalo a že naletěla promyšlenému scénáři.

Na Znojemsku ale policisté řeší ještě jeden případ, který je svou povahou možná ještě zákeřnější. Padesátiletý muž, který se ocitl v obtížné životní situaci, hledal právní pomoc na internetu. Narazil na někoho, kdo se vydával za právního poradce, a začal s ním komunikovat. Virtuální „expert“ mu postupně radil, pomáhal s různými záležitostmi a budoval si jeho důvěru. Muž mu za tyto služby pravidelně posílal relativně drobné částky, takže si dlouho neuvědomil, jak moc se celkový účet navyšuje.

Tato spolupráce trvala více než rok. Zlom přišel 26. března, kdy muž odeslal svému domnělému právnímu rádci třicet tisíc korun. Vzápětí se komunikace ze strany „právníka“ náhle přerušila. Teprve v tu chvíli si poškozený sečetl všechny odeslané platby a zjistil, že celkově přišel o více než sto tisíc korun za rady, které mu s největší pravděpodobností poskytoval podvodník bez jakéhokoli právního vzdělání.

Oba případy ukazují, jak snadno dokážou podvodníci zneužít lidský strach i důvěru. Ať už jde o fingovaný telefonát z banky nebo o falešného právního poradce na internetu, schéma je vždy podobné. Pachatelé si vytipují zranitelnou oběť, vybudují atmosféru naléhavosti nebo důvěry a postupně ji připraví o peníze. Policisté opakovaně varují, že žádná banka ani policie nikdy nebude po telefonu žádat o převod peněz na jiný účet.