Rychnov nad Kněžnou – Dva případy podvodů během jediného týdne, dvě oběti a celková škoda blížící se čtyřem milionům korun. Tak vypadá nedávná bilance kriminalistů z Rychnovska, kteří přijali oznámení o klasických scénářích, jež se v posledních letech opakují s děsivou pravidelností. Pachatelé sázeli na osvědčené triky: falešné policisty a lákavé investiční nabídky.

První obětí se stala sedmašedesátiletá žena, které zazvonil telefon. Na druhé straně se ozvala osoba vydávající se za policistku a vylíčila znepokojivý příběh. Údajně se měla dopustit trestného činu souvisejícího s jejím vlastním bankovním účtem, protože poskytla bankovní identitu neznámému muži, jenž s jejími penězi neoprávněně manipuluje na základě plné moci. Aby celá historka působila věrohodněji, ženu obratem kontaktoval další domnělý policista, který předchozí tvrzení potvrdil.

Pak přišla na řadu třetí postava, údajný pracovník České národní banky. Právě on ženu přesvědčil, aby se přihlásila do internetového bankovnictví a poslouchala jeho pokyny. Důvěřivá seniorka vyfotila svůj občanský průkaz i všechny platební karty. Na pokyn dalšího muže si nainstalovala aplikaci pro vzdálený přístup, čímž podvodníkům dokořán otevřela dveře ke svým úsporám. Jednotlivé transakce sama potvrzovala v naivním přesvědčení, že peníze putují na bezpečné účty.

Až když se ozval skutečný pracovník banky a upozornil ji na nezvyklé množství podezřelých odchozích plateb, bylo jasné, co se děje. Účet byl okamžitě zablokován, jenže to už bylo pozdě. Žena přišla o více než dva miliony korun.

Druhý případ se týká dvaasedmdesátiletého muže z Rychnovska, který na internetu narazil na lákavou nabídku zhodnocení peněz. Podvodníci se ohnali jménem bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury, jehož údajné doporučení mělo celé investici dodat punc důvěryhodnosti. Senior začal posílat peníze.

Varování přišlo přímo od jeho banky. Pracovník ho upozornil na rizikovost převodů a požádal ho, aby se osobně dostavil na pobočku podepsat dohodu o provádění rizikových plateb. Ani tato přímá výstraha však muže nezastavila. Pokračoval v převodech podle pokynů podvodníků dál, dokud se škoda nevyšplhala na více než 1,25 milionu korun. Slíbené zisky pochopitelně nikdy nedorazily.

Policisté v obou případech zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestných činů podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému. Zajišťují finanční prostředky na bankovních účtech a shromažďují důkazní materiály. Pachatelům v případě pravomocného odsouzení hrozí trest odnětí svobody až na osm let.

Kriminalisté znovu připomínají osvědčené pravidlo: skuteční policisté, bankéři ani zaměstnanci ČNB nikdy nepožadují přihlašovací údaje do bankovnictví, čísla karet, potvrzování plateb ani instalaci aplikací pro vzdálený přístup. Každý nečekaný telefonát, který tlačí na rychlé jednání nebo převod peněz na takzvaně bezpečný účet, je téměř jistě podvodem. Nejbezpečnější reakcí je hovor okamžitě ukončit a informace si ověřit přímo u své banky podle oficiálních kontaktů.