Pardubice – Žena, která sama přišla o statisíce kvůli falešným investicím do kryptoměn, se nakonec nechala zmanipulovat natolik, že začala rozvážet podvodně vylákané peníze od dalších obětí. Při jedné z cest ji ale zastavili policisté.

Všechno to začalo v polovině roku 2025, kdy čtyřiašedesátiletá žena narazila na internetu na reklamu slibující výhodné investice do kryptoměn. Nabídka vypadala lákavě, a tak se zaregistrovala. Obratem se jí ozval neznámý člověk, který jí vysvětlil, že pro začátek stačí poslat šest tisíc korun. Žena neváhala a peníze odeslala. Netušila, že právě vstoupila do propracovaného podvodného systému, ze kterého už nebude cesta zpět.

Záhy jí byl přidělen takzvaný osobní analytik, který s ní pravidelně komunikoval, radil jí a budoval si její důvěru. Šel dokonce tak daleko, že jí „do zástavy“ poskytl 19 tisíc amerických dolarů, tedy pouze virtuálně zobrazený údaj na falešné platformě. Žena mu na oplátku poslala skutečných 300 tisíc korun. Podvodníci pak přišli s dalším požadavkem, tentokrát prý na takzvanou arbitráž, a žena opět zaplatila. Když jí došly vlastní úspory, vzala si v bance půjčku a odeslala dalších 250 tisíc korun. Na jejím údajném investičním účtu se přitom zobrazovala pohádková částka 119 tisíc amerických dolarů. Jakmile se ale pokusila peníze vybrat, přišel další požadavek na úhradu 250 tisíc korun. Celkem tak žena do podvodného systému nalila 800 tisíc korun. Teprve když po ní chtěli ještě dalších 150 tisíc, odmítla. Ne proto, že by prohlédla podvod, ale jednoduše proto, že už neměla co poslat.

Příběh se tím ale zdaleka neuzavřel. Někdy v prosinci se ozvala další neznámá žena, která se pokusila oběť vtáhnout do nové hry. Tvrdila jí, že si před zhruba rokem a půl založila investiční účet, na kterém nyní leží 350 tisíc korun, které je nutné vybrat do konce roku. Přesvědčila ji, aby si do telefonu nainstalovala aplikaci pro vzdálený přístup, a prostřednictvím ní jí na obrazovce ukázala fiktivní zůstatek. Postupně si budovala důvěru a při častých hovorech zjistila mimo jiné to, že poškozená vlastní auto.

Právě to se stalo klíčovým detailem. Neznámá žena jí totiž nabídla „přivýdělek“ v roli kurýrky. Práce měla být jednoduchá: vyzvedávat od jedněch lidí hotovost, převážet ji na určená místa a inkasovat za to provizi z převážené částky. Poškozená zpočátku váhala, ale po opakovaném ujišťování, že nejde o nic protizákonného, nakonec souhlasila. V tu chvíli se z oběti podvodu stala jeho součástí.

Při jedné z takových cest ji ale zadrželi policisté. Měla u sebe 150 tisíc korun, které jí krátce předtím předala seniorka z Chrudimska. A právě tato žena měla obrovské štěstí. Policisté totiž kurýrku dopadli dřív, než stihla peníze podle instrukcí odvézt do Prahy, a celá částka se tak vrátila zpět k poškozené.

Ve všech případech, které kriminalisté kladou čtyřiašedesátileté ženě za vinu, probíhalo vše podle totožného scénáře. Důvěřiví senioři předávali hotovost v přesvědčení, že jde o nezbytný krok k výplatě zisků z jejich investičních účtů. Kurýrka se řídila pokyny, které dostávala po telefonu. Věděla, kam jet, jaká hesla použít při přebírání peněz i při jejich předávání dál a kam hotovost nakonec dovézt.

V posledních dnech si žena vyslechla obvinění z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Při výslechu se ke svému jednání doznala. Hrozí jí trest odnětí svobody až na šest let.

Celý případ je varovným příkladem toho, jak snadno se člověk může z oběti podvodu stát jeho nástrojem. Odborníci opakovaně upozorňují, že hotovost by lidé neměli nikdy předávat neznámým osobám, ať už na základě telefonických pokynů, nebo pod příslibem zhodnocení investic. Většina poškozených takové štěstí jako seniorka z Chrudimska nemá a o své peníze přichází nenávratně.