Plzeň – Zatímco většina lidí shání dárky a peče cukroví, kybernetičtí zločinci zažívají skutečné žně. Policie v Plzeňském kraji hlásí další vlnu zoufalých lidí, kteří během chvilky přišli o celoživotní úspory. Scénáře jsou různé, ale výsledek je vždy stejně trpký. Místo radosti pod stromečkem zbyly obětem jen vybílené účty a oči pro pláč.
Zdá se, že varování v médiích nestačí. Podvodníci jsou stále vynalézavější a neváhají a brnkají na strunu strachu i osamělosti. Kriminalisté na západě Čech řeší případy takřka denně a škody jdou do milionů. Jedním z nejčastějších triků poslední doby je takzvaný vishing, kdy volající předstírá, že je bankéř nebo bezpečnostní expert.
Přesně na to doplatil muž, kterého vyděsila telefonem falešná bankéřka. Tvrdila mu, že si někdo na jeho jméno zažádal o kartu a je nutné okamžitě jednat. Vystrašeného klienta přepojila na údajného bezpečnostního poradce. Ten muže zmanipuloval tak dokonale, že poškozený vlastníma rukama rozposlal peníze na cizí účty. V domnění, že své finance zachraňuje, přišel o téměř 700 000 korun.
Ještě dramatičtější příběh, naštěstí s dobrým koncem, zažila další žena. Té zavolal rovnou falešný policista, který se představil jako příslušník sboru z Litoměřic. Legenda byla jako z akčního filmu. Někdo prý ukradl její identitu a bere si na ni úvěr ve výši 1 200 000 korun. Následně ji spojil s bankovním expertem, který vymyslel absurdní řešení. Žena si měla vzít skutečný úvěr ve stejné výši, aby ten podvodný „vynulovala“. Žena už o půjčku zažádala, ale zachránila ji všímavá kolegyně v práci. Díky včasnému varování hovor ukončila a účty zablokovala. Zloději tentokrát neviděli ani korunu.
Láska hory přenáší, ale v případě internetových známostí spíš přenáší peníze na účty podvodníků. Své o tom ví žena, která uvěřila pohádce amerického vojáka v Iráku. Ten jí tvrdil, že pro společný život v Česku potřebuje, aby se za něj přimluvila u OSN. Falešná organizace pak ženě napsala, že propuštění vojáka je možné jen přes nákup digitálních karet do herní platformy. Zamilovaná žena provedla přes tisíc transakcí a kody posílala neznámým lidem. Celková ztráta se vyšplhala na více než 600 000 korun.
Absolutní rekord v důvěřivosti však drží muž, kterého zlákala vidina zisku z kryptoměn. Podvodníci mu namluvili, že má u jejich společnosti účet s půl milionem. Muž si ochotně nainstaloval aplikaci pro vzdálený přístup a nechal cizí lidi ovládat svůj počítač. To ale nestačilo. Zmanipulovaný muž vybral hotovost, aby zaplatil smyšlené daně a poplatky, a peníze předal neznámému kurýrovi. Aniž by to tušil, zloději mezitím vysáli i jeho spořicí účty. Celkem tak přišel o neuvěřitelných 1 500 000 korun.
Případů je ale mnohem více. Další žena přišla o 300 000 korun kvůli pohádce o zapomenutých akciích. Jiný muž chtěl jen prodat dětskou postel, ale klikl na falešný odkaz přepravní společnosti a zloději mu z karty strhli 100 000 korun. Šest stovek tisíc pak zmizelo muži, který investoval do kryptoměn na radu neznámé ženy ze sociální sítě.
Policisté sice na případech intenzivně pracují a zahájili trestní řízení pro podvod, ale šance na vrácení peněz bývá mizivá. Rada je přitom prostá. Nikdy nikomu nedávat přístup do bankovnictví a nevěřit pohádkám o snadném zbohatnutí. Skutečná banka po vás nikdy nebude chtít, abyste vybírali peníze a dávali je kurýrům, nebo je posílali na bezpečnostní účty. Pokud máte pochybnosti, zavěste a zavolejte přímo do své banky.