Plzeň – Vidina snadného zbohatnutí může přijít hodně draho, o čemž se v poslední době přesvědčila řada lidí, kteří se nechali zlákat podezřelými nabídkami na internetu. Místo vysněných peněz mají nyní na krku kriminalisty z oddělení hospodářské kriminality a hrozbu dlouholetého pobytu za mřížemi. Takzvaní bílí koně totiž často netuší nebo nechtějí vidět, že se stávají klíčovým článkem v řetězci organizovaného zločinu.
Scénář bývá často velmi podobný a začíná nevinně vypadajícím inzerátem na sociálních sítích nebo v mobilní aplikaci. Nabídka slibuje pohádkový přivýdělek, investování nebo zdánlivě banální pomoc s převodem peněz. Realita je však mnohem temnější. Kriminalisté v uplynulém roce řešili hned několik případů, kdy lidé dobrovolně pomáhali legalizovat peníze pocházející z trestné činnosti. Nezáleží přitom na věku ani vzdělání, společným jmenovatelem je bohužel zaslepenost vidinou rychlých peněz. Za toto jednání přitom český zákon pamatuje trestem odnětí svobody až na deset let.
Jako z nepovedeného filmu působí příběh 46leté ženy z Plzně. Ta zareagovala na nabídku v mobilní aplikaci a po telefonátu s neznámým mužem udělala osudovou chybu. Zpřístupnila mu svůj bankovní účet, přes který začaly proudit špinavé peníze. Scéna vyvrcholila v brzkých ranních hodinách, kdy žena vyrazila k bankomatu. Vybrala z něj hotovost ve výši 92 tisíc korun. Z této částky si jako svou „provizi“ nechala 12 tisíc korun a zbytek odevzdala cizím mužům, kteří ji k bankomatu přivezli a čekali v autě. Nyní musí vysvětlovat, proč se podílela na legalizaci výnosů z kriminality.
Ještě o řád výše se pohyboval případ 55letého jednatele společnosti. Přes jeho firemní účet protekla doslova řeka peněz. Ze zahraničí mu tam postupně přistálo více než 504 tisíc eur, což v přepočtu dělá závratných 11 milionů korun. Přestože šlo o peníze z podvodů, muž je poslušně posílal dál na účty firem, které vůbec neznal, a část peněz vybíral v hotovosti. Kriminalisté zjistili, že si byl velmi dobře vědom toho, že peníze nejsou jeho a že pocházejí ze závažné trestné činnosti.
Policejní spisy odhalují, že podvodníci si své oběti nevybírají podle roku narození. Do pasti spadl například teprve 22letý mladík, který se nechal zmanipulovat přímo v plzeňském obchodním centru. Vidina provize ho donutila k tomu, aby svůj mobilní telefon s přístupem do bankovnictví půjčil úplně cizím lidem. Ti pak přes jeho účet prali ukradené peníze. Na opačné straně věkového spektra figuruje 61letý muž. Ačkoliv s kryptoměnami nikdy neobchodoval, uvěřil báchorce o „zapomenutých výnosech“. Aby je získal, pustil podvodníky do svého bankovnictví a mechanicky potvrzoval převody, aniž by tušil, odkud peníze skutečně pocházejí.
Smutnou kapitolou jsou případy žen v tíživé životní situaci. Pod tlakem dluhů nebo manipulace propůjčovaly svá konta k transakcím a dokonce vkládaly hotovost do bitcoinmatů. Paradoxní je situace u lidí, kteří se původně sami stali obětí investičního podvodu. Nejprve poslali podvodníkům své statisíce v naději na zhodnocení. Když pak chtěli vyplatit údajný zisk, dostali podmínku, že musí provést další finanční operace. Tím se z obětí stali pachatelé, protože přes své účty přeposílali peníze ukradené jiným lidem. Měli a mohli vědět, že se jedná o nelegální prostředky, přesto se o jejich původ nezajímali.
Policisté proto bijí na poplach a důrazně varují veřejnost. Nikdy, za žádných okolností, nedávejte cizím lidem přístup do svého internetového bankovnictví ani jim nepůjčujte platební karty. Jakákoliv nabídka, kde máte jen přijímat a posílat peníze, smrdí podvodem. Je třeba si uvědomit, že neznalost zákona neomlouvá. Následky takového jednání jsou drtivé, kromě záznamu v rejstříku trestů a hrozby vězení může soud rozhodnout i o propadnutí majetku. Pokud si nejste jistí původem peněz, které vám přistály na účtu, okamžitě kontaktujte policii. Hranice mezi snadným výdělkem a spolupachatelstvím je totiž tenčí, než si myslíte.