Chomutov – Sedmašedesátiletá důchodkyně přišla během několika měsíců o bezmála 1,9 milionu korun, které postupně poslala falešným investorům slibujícím rychlé zbohatnutí. Aby měla co posílat, vzala si dokonce úvěry a půjčila si i od kamarádky.

Celý příběh začal v listopadu loňského roku nevinně. Žena při procházení sociální sítě narazila na reklamu lákající na investiční společnost. Ve videu prý seděl za psacím stolem sám Andrej Babiš a vřele doporučoval přihlásit se na obchodní platformu. Působilo to věrohodně, a tak seniorka klikla na odkaz pod příspěvkem. V tu chvíli se jí automaticky vytočilo telefonní číslo a na druhém konci se ozvala žena s cizím přízvukem. Ta jí předala kontakt na muže, který se jí měl prý osobně věnovat.

Ještě téhož dne zavolala. Ozval se jí muž s cizineckým akcentem, jenž se představil jako pan Brocki a podle jejích slov pořád dokola opakoval slovo „vpooohoděee“. Přivítal ji ve společnosti, sliboval, že se jí budou snažit vydělat peníze, a se zájmem se vyptával, jaký má vlastně sen a co by si ráda splnila. Právě tahle vlídnost a osobní zájem patří k osvědčeným nástrojům podvodníků, jak si oběť získat.

Pak začalo takzvané investování. Na pokyn svého „poradce“ posílala žena peníze na různé bankovní účty. Nejprve šlo o vstupních pět tisíc korun, jenže částky rychle rostly na desítky a později i stovky tisíc korun. Aby viděla, jak se její peníze údajně množí, dostala odkaz na „investiční peněženku“, kde sledovala smyšlený růst svých vkladů. Muž v telefonu přitom hrál nadšení z toho, jak skvěle prý investoval.

V následujících týdnech se ozývali hned dva muži a postupně přitvrzovali. Tlačili na ni, aby posílala další a další peníze, jinak prý o vše přijde. Jeden z nich, který se vydával za finančního ředitele společnosti, na ni podle jejích slov vytvářel obrovský nátlak. Vyhrožoval, že pokud peníze nepošle, přijde o byt, zabaví jí veškerý majetek a začne ji prošetřovat mezinárodní policie.

Aby jí prý mohli vrátit zhodnocené úspory, musela najednou hradit převody mezi měnami, pojištění i cestu kurýra. Peníze totiž nešlo poslat běžně z banky, ale měla je obdržet kurýrní službou. V tu dobu už ovšem žádné vlastní prostředky neměla. A tak si opakovaně brala úvěry v řádu stovek tisíc korun a dalších více než 200 tisíc korun si půjčila od kamarádky. Všechno proto, aby peníze mohla totálně zmanipulovaná osobně předávat na ulici kurýrovi, kterého za ní její telefoničtí rádci posílali. Teprve potom jí došlo, že se stala obětí podvodu, a obrátila se na policii.

Podobné případy se přitom opakují stále dokola a mají takřka totožný scénář. Útočník umístí na internet lákavou reklamu slibující zaručené zisky, často ji pro věrohodnost ozdobí tváří známé osobnosti nebo logem velké společnosti. Reklama vyzve k vyplnění kontaktního formuláře, případně budoucí oběť sama zavolá na uvedené číslo. A pak se roztáčí kolotoč intenzivní manipulace.

Oběť postupně vydává osobní údaje, mnohdy včetně fotografií dokladů a údajů z platební karty. Nezřídka pachatelům umožní i vzdálený přístup do počítače nebo mobilu, když si podle instrukcí sama nainstaluje příslušný program. Pod dojmem skutečné investice pak posílá peníze přímo pachateli, nebo platby rovnou provádějí podvodníci sami. Profesionálně vypadající platformy přitom celou dobu budí dojem, že je vše v naprostém pořádku.

Policie proto připomíná několik zásad. U investování nese riziko vždy investor, a proto je dobré svěřit peníze jen ověřeným a renomovaným společnostem. Recenzím nelze slepě věřit, napsat je může kdokoliv. Pozornost si zaslouží i sliby bezrizikových zisků, údajná doporučení celebrit a falešné novinové články. Největší obezřetnost je namístě ve chvíli, kdy „investiční poradce“ začne tlačit a mávat časově omezenou nabídkou.