Chomutov – Falešní policisté, falešní bankéři a falešní kurýři. Sofistikovaná podvodná síť se v posledních dnech zaměřila na Chomutovsko, kde čtveřice obětí přišla dohromady o více než 2,3 milionu korun. Pachatelé přitom používali propracovaný scénář, který své oběti doslova vtáhl do děje jako špatný thriller.
Všechno to začíná telefonátem. Na druhém konci linky se ozve člověk, který se představí jako policista z oddělení hospodářské kriminality. Zní profesionálně, mluví sebejistě a přináší znepokojivou zprávu: někdo se právě pokouší zneužít vaši identitu a vzít si na vás úvěr. V tu chvíli většina lidí zpozorní, znervózní a je ochotná poslouchat. A přesně na to podvodníci spoléhají.
Na Chomutovsku se do jejich sítě chytily tři ženy ve věku 26, 31 a 41 let a jeden muž, kterému je 47 let. Každému z nich volal údajný kriminalista, pokaždé z jiného města. Dvakrát se podvodník vydával za příslušníka kriminální policie ze Strakonic, jednou tvrdil, že volá z Bruntálu a jednou z Jičína. Někteří z poškozených dokonce obdrželi na svůj email fotografii a jméno údajného pachatele, po kterém má policie pátrat. Součástí této inscenace byly i falešné předvolánky k podání vysvětlení. Jedné z obětí pachatelé dokonce sdělili, že je vázána mlčenlivostí, a pokud o celé věci promluví, hrozí jí pokuta ve výši jednoho milionu korun.
Jakmile byl strach zasazen, přišla na řadu „záchrana“. Falešný policista svým obětem oznámil, že peníze je možné ochránit, pokud budou spolupracovat s pracovníkem České národní banky, který se jim vzápětí ozve. A skutečně, za chvíli zazvonil telefon znovu. Tentokrát se volající představil jako zaměstnanec ČNB a pro větší důvěryhodnost zaslal fotografii falešného služebního průkazu. Od té chvíle řídil celou operaci on.
Nejhůře dopadla učitelka z Chomutova, která přišla celkem o 730 tisíc korun. Podle instrukcí si nejprve sjednala úvěr v hodnotě téměř 500 tisíc korun a peníze z něj obratem odeslala ve dvou platbách na účty, které jí „bankéř“ označil za bezpečnostní schránky. Jenže tím to zdaleka neskončilo. Další příkaz zněl jasně: vybrat v bance hotovost ve výši 350 tisíc korun. Žena se tedy vydala do chomutovské pobočky své banky, kde jí ale pracovníci sdělili, že takovou částku mohou připravit pouze na objednávku, a to za dva dny. Na místě jí vyplatili pouze 100 tisíc korun. Zbývajících 150 tisíc pak učitelka postupně vytáhla ze tří bankomatů, přičemž po celou dobu zůstávala na telefonu s falešným bankéřem a plnila jeho pokyny.
Následoval další bizarní požadavek. Žena měla vybrané bankovky vyfotografovat a snímky poslat „bankéři“. Ten jí zároveň zakázal se peněz dále dotýkat s odůvodněním, že přijede terénní pracovník, který hotovost převezme za účelem sejmutí otisků prstů. Učitelka tedy v domluvenou hodinu čekala v centru Chomutova nedaleko své banky. Telefonát s falešným pracovníkem ČNB stále běžel. V určitý moment jí muž v telefonu řekl, aby peníze vytáhla z batohu a oznámila mu to. Jakmile tak učinila, přistoupil k ní neznámý muž, který neřekl ani slovo. Pouze jí na displeji telefonu ukázal dokument nazvaný „Potvrzení o převzetí svěřených věcí“, převzal hotovost a beze slova odešel. Učitelce bylo řečeno, že se tím úvěr anuluje a zbývající peníze jí budou vráceny na účet následující den po sejmutí otisků. Samozřejmě se tak nikdy nestalo a mladá žena si postupně uvědomila, že se stala obětí promyšleného podvodu.
Pouhé čtyři dny poté se téměř totožný scénář odehrál znovu. Další žena z Chomutovska si na základě telefonických instrukcí sjednala úvěr ve výši 800 tisíc korun. Falešný bankéř jí následně vysvětlil, že peníze je nutné fyzicky vybrat a předat kurýrovi, který je osobně doručí do ČNB. Celé to prý bylo nezbytné kvůli údajným únikům finančních prostředků a osobních údajů, ke kterým mělo docházet přímo v její bance. Muž jí dokonce zaslal adresy poboček její banky v Praze, kam se má vydat.
Žena tedy nasedla a odjela do hlavního města. V pražských pobočkách postupně vybrala hotovost, část peněz musela kvůli dennímu limitu vytáhnout z bankomatu. Celkem 600 tisíc korun v hotovosti pak na dvou různých místech v Praze postupně předala dvěma kurýrům. Na oplátku dostala pouze bezcenný papír s názvem „Potvrzení o převzetí finančních prostředků“. Když po ní falešný bankéř požadoval, aby dalších 150 tisíc odeslala na cizí bankovní účet, zasáhla nakonec skutečná banka. Podezřelou platbu pozastavila a pracovnice banky se poškozené ozvala s upozorněním, že má podezření na podvod. Teprve poté se žena obrátila na policii.
Zbývající dvě oběti prošly podobným kolečkem. I ony si podle pokynů falešného bankéře sjednaly úvěry a statisícové částky odeslaly na takzvané „bezpečné“ bankovní účty. Peníze samozřejmě zmizely.
Celý případ ukazuje, jak propracované a psychologicky promyšlené jsou současné podvodné sítě. Pachatelé své oběti systematicky izolují, zastrašují je hrozbou pokut a trestního stíhání, vytvářejí časový tlak a postupně je vedou k činnostem, které by za normálních okolností nikdy neudělali. Pokud vám někdo volá s podobným příběhem o zneužití identity či neoprávněném úvěru, okamžitě zavěste a kontaktujte svou banku na čísle uvedeném na její oficiální webové stránce, případně se obraťte na skutečnou policii prostřednictvím linky 158.