Horní Podluží – Z poklidné rybářské noci se během pár vteřin stal boj o život. Když jeden z chlapců u rybníka náhle zkolaboval, jeho třináctiletý kamarád nezpanikařil, zavolal záchranku a začal ho oživovat. Podle lékařů právě jeho duchapřítomnost rozhodla o tom, že příběh neskončil tragédií.

Bylo krátce po druhé hodině ranní v neděli 24. května 2026, když na Děčínsku zazvonil policejní telefon. Oznámení mluvilo o vážných zdravotních potížích mladistvého chlapce u vodní plochy v obci Horní Podluží. Dva nezletilí kamarádi tam společně rybařili a přespávali ve stanu hned u břehu. Letní noc, klid, šplouchání vody. A pak zlom.

Jeden z chlapců se náhle složil a přestal reagovat. V tu chvíli se vše odvíjelo od toho, jak se zachová ten druhý. A on obstál. Místo paniky vytočil tísňovou linku 155 a okamžitě se pustil do první pomoci. Ve vypjaté situaci, kdy by mnohý dospělý ztuhl, zachoval chladnou hlavu a v resuscitaci pokračoval, dokud nedorazila pomoc.

Na místo během několika minut zamířily policejní hlídky i zdravotnická záchranná služba. Varnsdorfští policisté plynule navázali na péči, kterou chlapec poskytoval, a společně se zdravotníky pokračovali v oživování. Přijíždějícímu lékaři se mladistvého podařilo stabilizovat a následně byl letecky transportován do nemocnice.

Policisté na místě provedli potřebná šetření a postupně skládali dohromady všechny okolnosti. Prověřování vyloučilo cizí zavinění i to, že by ve hře byl alkohol nebo jiné návykové látky. Šlo o náhlou zdravotní komplikaci, na kterou ovšem dopadla ta nejlepší možná reakce.

Statečnému chlapci se za jeho čin dostalo zaslouženého uznání. Ocenění mu osobně předal ředitel Územního odboru Děčín plukovník Tomáš Kolbaba, který vyzdvihl jeho odvahu, duchapřítomnost a schopnost správně zareagovat ve chvíli, kdy šlo o vteřiny. Bez jeho rychlého jednání a poskytnuté první pomoci mohl mít celý případ úplně jiný konec.

Jeho příběh je tichou připomínkou toho, jak moc záleží na schopnosti zachovat v krizi klid a nebát se pomoci. Ne každý hrdina je dospělý a ne každý nosí uniformu. Někdy stačí třináct let, pevné nervy a odvaha udělat to, co je správné.