Most – V posledních dnech se z města stalo loviště telefonních podvodníků. Mezi obyvateli Mostu se rozezvonily telefony a na druhém konci linky se ozývali falešní kriminalisté, kteří měli připravený dokonale promyšlený scénář. Jedna z žen jim naletěla tak důkladně, že přišla o 2,7 milionu korun, tedy o celoživotní úspory, které už nikdy neuvidí.
Schéma bylo ve většině případů jako přes kopírák. Volající se vydávali za mostecké policisty vyšetřující rozsáhlou trestnou činnost a představovali se hodnostmi podplukovníků či poručíků. Co je obzvlášť záludné, používali přitom skutečná jména reálných policistů. Zneužili dokonce i jméno samotného ředitele Volprechta. Aby působili ještě věrohodněji, sáhli podvodníci i po emailové komunikaci. Falešné zprávy obsahovaly podpisovou doložku Policie České republiky a adresa odesílatele vypadala na první pohled naprosto pravě, třeba ve tvaru jmeno.prijmeni@krpcrmost.cz.
Naštěstí ne každý se nechal nachytat. Několik lidí, kteří podezřelý hovor absolvovali, zamířilo rovnou na policejní ředitelství nebo si alespoň zkusilo celou věc telefonicky ověřit. V jednom případě však měli podvodníci úspěch nad očekávání a slušně si, řečeno jejich slovníkem, vydělali.
Příběh oné poškozené ženy začal nenápadně. Nejdřív jí zavolal muž vystupující jako policista a sdělil jí, že někdo zneužil její osobní údaje a spáchal na ně úvěrový podvod. Pak z ní vylákal emailovou adresu, na kterou jí obratem poslal fotografii jakési osoby. Podle snímku měla žena dotyčného identifikovat, protože si na její jméno údajně vyřídil úvěr. Přesně stejný scénář se odehrál i u dalších oslovených.
S poškozenou pak komunikovali nejméně dva falešní mostečtí policisté. Aby celá historka držela pohromadě, dorazila ženě na mail i oficiálně vyhlížející výzva k podání vysvětlení přímo do budovy policie. Poté ji přepojili na další osoby, mimo jiné i na falešného zaměstnance České národní banky, který ji během videohovoru přesvědčoval, že musí své peníze takzvaně zabezpečit.
Žena tomu všemu uvěřila a udělala dvě osudové chyby. Nejenže celé smyšlené historce naletěla, ale na pokyn podvodníků si do svého počítače nainstalovala software pro vzdálený přístup, čímž jim prakticky otevřela dveře ke svým financím. Následně potvrdila celkem sedm plateb, každou ve výši několika set tisíc korun. Celková škoda se vyšplhala na téměř 3 miliony korun.
Sama později přiznala, že o podobném druhu podvodu nikdy předtím neslyšela. A právě v tom tkví největší nebezpečí těchto promyšlených scénářů. Skuteční policisté ani bankéři nikdy po telefonu nežádají, abyste přesouvali peníze, instalovali neznámé programy nebo cokoli zabezpečovali na dálku. Jediná správná reakce na takový hovor je zavěsit a obratem si vše ověřit na lince 158.